Naše škola

V letošním roce oslaví „J i č í n s k á    p r ů m y s l o v k a“ slavné a významné výročí. Od jejího založení uplyne 150 let a to už je skutečně dost dlouhá doba. Nevíme, kolik ředitelů, profesorů, učitelů, žáků a školníků se za tu dobu tím nebo jiným způsobem zapsalo do její historie, ale určitě jich bylo hodně. Co však víme velmi dobře, je skutečnost, že do této množiny patří i pět členů naší rodiny, kteří tuto školu postupně absolvovali a během svého studia tam i ledacos zažili a také se toho hodně naučili. Určitě máme na co vzpomínat a to je dobře. Říká se přeci, že ten, kdo nemá na co vzpomínat, tak jako by ani nežil.

Každá generace absolventů naší školy se určitě učila v rozdílných podmínkách, a to jak společenských, hospodářských, ale také politických a v neposlední řadě i technických. Dokumentuje to například fakt, že nejstarší absolvent z naší rodiny se ještě učil počítat na logaritmickém pravítku, zatímco nejmladší, jako zatím poslední z naší rodiny, který „naši školu“ absolvoval, už měl k ruce nejenom kalkulačky, ale i počítače. Prostě vývoj a technický pokrok se nedá zastavit ani ve školství. Na druhé straně je však velmi důležité, aby s tímto pokrokem držel krok i lidský faktor a aby lidi tohoto faktu využívali především ve prospěch zlepšování životních podmínek pro všechny. Tady musí hrát svoji důležitou roli nepochybně i naše škola, a to v duchu názvu staršího českého filmu: Škola základ života!!!

Takže na závěr, „naše školo“, je slušné Ti poděkovat a také něco popřát, a tak my, Tvoji bývalí žáci – příslušníci rodiny Nožičkovy, si Ti dovolíme popřát, abys ještě velmi dlouho existovala, abys měla stále dostatek žáků, kteří se chtějí něco naučit, aby Tvůj profesorský sbor a vedení školy mělo nejenom potřebné technické a jiné znalosti, ale aby také umělo působit na své žáky v oblasti lidských vztahů a dalšího správného vývoje charakterových vlastností svých žáků a naučilo je pro jejich další život tomu správnému, pozitivnímu a dobrému přístupu k životu a lidem. Dnešní svět to velmi potřebuje!

To všechno Ti upřímně přejí

Tvoji bývalí žáci Nožičkovi

dnešní jičínští K o b i ť á c i                                                                                                                                 

Vážená paní ředitelko,

v souvislosti s oslavami 150 výročí školy jsem si se zájmem prohlédl podrobně stránky současné školy. Člověk po 70 se často rád vrací do minulosti a oživuje si i dobu mládí a studií. To mně přimělo i k napsání tohoto e-mailu.

Jsem absolventem tehdejší SPŠ Elektrotechnické, oboru měřící a regulační technika, který jsem studoval v letech 1965 – 1968. Ve studiu jsem pokračoval na elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze v oboru sdělovací technika a specializaci mikroelektronika (1968 – 1973) a v roce 1984 jsem studia zakončil vědeckou aspiranturou v oboru radiotechnika. Profesní kariéru jsem prožil v oblasti výzkumu radiokomunikací, ve státní správě a v mezinárodních organizacích v oblasti pozemních a kosmických telekomunikací. Ač v důchodu, tak nadále působím na katedře telekomunikací elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze.

Využívám této příležitosti, abych poděkoval škole a všem mým učitelům za to, jak mně vybavili takovými vědomostmi, které mně umožnili jak univerzitní studia a profesní kariéru, tak i provozovat moje velké koníčky – námořní jachting a radioamatérské vysílání.

Z odborných předmětů vzpomínám zejména na Ing. Tichého, Ing. Jora a matematika Dr. Vitveru. Díky nim a tehdejšímu vybavení školy jsem měl například možnost se hlouběji seznámit s analogovými počítači AP-S a Meda 20 TS a provádět pokusy s programováním na číslicovém počítači Cellatron.

Teprve při ohlédnutí do minulosti si člověk zpětně uvědomí a dokáže ocenit, co znamená studium na dobré škole s vynikajícími učiteli a s moderním vybavením. Pohledem na stránky současné školy je zřejmé, že v tomto duchu se škola nadále rozvíjí a tím dává studentům potřebné základy vědomostí a dovednosti pro další univerzitní studium a profesní praxi.

Přeji Vám a učitelskému sboru úspěšné završení oslav, hodně zdraví a sil do náročné a záslužné práce a mnoho vděčných absolventů.

S úctou

Petr Ondráček